Jawa 50 typ 555 z roku 1959

To že není barva původní jsem věděl hned od začátku. Taky jsem ale viděl, že se místy odlupuje a pod novým nástřikem je stále původní modrá barva. Rozhodl jsem se, že se pokusím nepůvodní barvu pomalu odstranit a zachránit tak co nejvíce původu. Nečekal jsem však způsob, kterým byl pionýr lakován. Kolik toho bylo demontováno nebo jenom zakryto netuším, ale jsou přelakované i gumové díly, některé bovdeny a dokonce i některé díly. Barva se objevuje na motoru, na brzdových štítech atd.

Přijde mi jako by se pionýr lakoval složený a části které neměly být lakovány pouze nějak zakryty. Z původnosti se mi začíná dost ztrácet, barva není originál, přijdu o původní značku, začíná to být jen obyčejný pincek. Sundal jsem kryt zadního světla a pokusil se o první stažení nepůvodní barvy. Jde to ale není to nic snadného. Ta původní barva ale za to stojí, snad se mi toho podaří zachránit maximum. Jen pro ukázku, jak dopadla má zkouška.

To jsem asi tak něco málo napsal o vhledu a lakování. O odstavec výše jsem psal že jsem se také konečně projel. Video z jízdy mám v rubrice o této motorce, takže se určitě koukněte. Nicméně, jak jsem se trochu víc projel a dostal motor do provozní teploty začalo z něj unikat pěkné množství oleje. Hledal jsem tedy příčinu. Tu jsem okamžitě našel už při sejmutí spojkového víka. Nálitek, překrývající díru pro tyčku vidliček je uražený, ve chvíli kdy se olej zahřál začal tudy unikat pryč.

Pokračoval jsem v kontrole motoru a podíval se pořádně na spodní držáky. „Bože, co to tam je?“ Nedalo mi to a sundal jsem stupačky. To na co jsem narazil jsem ani náhodou nečekal. Vím že tyto držáky jsou slabostí pro tyto motory, ale tuto opravu (já tomu říkám prasárnu) jsem opravdu nečekal. Toto je vrchol hrůzy a nešťastné řešení. Pomalu se začínám bát toho, jak bude motor vypadat uvnitř až ho budu půlit. Ale podle počtu a závažnosti venkovních problémů jsem na 100% letos dojezdil. Tak alespoň jsem se jednou projel.

Ztratil jsem původnost a teď i schopnost provozu. A to jsem se těšil že tuto hroznou sezónu, kdy jsem se na ničem neprojel dojezdím právě na něm. Bohužel, je to opravdu chudák. Bude na něm více práce než jsem počítal a kvůli dovařování bloků budu muset stejně motor půlit. Takže další RIP motorka a definitivní konec sezóny. Je to opravitelné, ale bude to stát hodně času a především peněz.

Na rámu se bude taky opravovat ale to je už snad to nejmenší.

Pokračuji dál na odkrývání pravdy. Zatím se mi daří a mám z toho nesmírnou radost. Původní barva se opravdu dochová. Jen to bude chtít moře času a to budu mít jakmile rozpůlím motor a budu čekat na bloky z opravny. Na motoru se bude dovařovat utržený držák a když bude rozpůlený, udělám kompletní GO ať už na něj nemusím sahat. Zatím jsem si jako další zkušební krok vyčistil od nepůvodní barvy kryt řetězu. Myslím si že je parádní ta původní barva.

Nepůvodní lakování včetně linek by nebylo špatné. Barva byla zvolena celkem dobrá (tím nemyslím podobná originálu)  ale nebyl to žádný nesmyslný odstín. A kdyby se všude možně neodlupovala tak by jsem jí s největší pravděpodobností i ponechal. Ale protože jsem věděl že je pod ní krásná původní barva (z původnosti už mi moc nezbylo) tak jsem se rozhodl jí kompletně sundat. Dalo to teda zabrat. Asi nejvíce na nohy když jsem u toho 3 dny klečel 🙂

Ale dost kecání a více ukázek že. Ještě před samotnou ukázkou chci na rovinu říct, že místa kde nepůvodní barva nešla odstranit jsem prostě nechal. Za každou cenu to sundávat nechci, každým dalším krokem si zahrávám s narušením původního nástřiku. A aby nebylo všechno růžové ano podařilo se mi jeden díl poškodit. Naštvalo mě to ale byla to věc, se kterou jsem prostě počítal už od prvního sundání barvy. Až na jednu trubku horního teleskopu se mi podařilo zachránit snad vše.

Mrzí mě, že tam bylo i zlaté linkování, které šlo za pomocí chemie i s nepůvodní barvou dolu. Začnu předním blatníkem. Na dvou místech se ukázala červená základová barva, která jistě něco skrývá. Bude to poškození nejspíše z nějakého pádu. I když šla základová barva dolů, raději jsem ji tam ponechal. Chtěl jsem předejít tomu, že by pod tím byl jen surový plech. Raději ji tam ponechám, je možné že půjde časem dolů a pak se ukáže co tam bude.

Spodní brýle se mi taky podařilo hezky zachránit.

Maska byl první díl, na kterém mi zůstaly vetší fleky nově stříkané barvy. Za žádnou cenu se jim nechtělo jít dolů a proto jsem byl nucen sáhnout po vodním smirkovém papíře a jemně nepůvodní barvu odbrousit. Nějaké stopy tam zůstaly ale snažil jsem se co nejvíce. Ale jak už jsem psal výše, za každou cenu to dolu jít nemusí.

Ze zadního blatníku jsem měl obavy snad největší. Je veliký a má na sobě spoustu barvy. Nechal jsem si ho skoro jako poslední. Nakonec se ukázalo, že na jeho velikost se barva sundávala asi nejlépe. Časově mě trval asi jako přední blatník. Buď to opravdu šlo nebo už jsem věděl jak postupovat. Samozřejmě původní linky také byly a všechny jsem krásně sundal s nepůvodní barvou. S tím už se nedá nic dělat. Zevnitř díly nečistím, protože je to hrozná práce a dovnitř se nikdo koukat nebude.

Blatníček zadního kola, polička oddělující prostor pod sedadlem pro povinnou výbavu a celkově rám se čistil opravdu dobře. Zde nebyla žádná silná vrstva které mizela před očima. Opět se teda objevily místa, která se nepodařilo odstranit a tak jsem je tam ponechal.

Postupně se dostávám do finále. Posledním dílem, který bylo nutné vyčistit jsou prsíčka. Dvířka jsem demontoval a rozdělil je tak na tři kusy. Každá kus se pak jednotlivě čistil a leštil. Jako první jsem si vzal vrchní část, je sice větší ale její povrch není tak členitý a bude se čistit snadno. Zato s dvířky, které jsou různě prolisovány a mají spoustu zahloubených prolisů si budu muset chvíli hrát. Ale je to poslední díl a pak se konečně vrhnu na hrubé skládání. Už se těším jak bude vypadat vše vyčištěné pohromadě.

A jako poslední díl na dočištění jsou druhé dvířka na prsíčkách. Ty patří k dalšímu dílu, ze kterého se nepůvodní barva sundávala hodně špatně a tak ji tam i dost zůstalo. Bohužel jak už jsem psal výše, za každou cenu tu barvu sundávat nebudu aby jsem neriskoval poškození zbylé původní.

Veškeré díly vyčištěny a tak se můžu pustit do hrubého skládání. Především aby jsem viděl jak motorka vypadá v kompletní původní barvě. Jestli to má opravdu cenu barvu ponechávat nebo už se bude muset nově lakovat. Myslím si však že je výsledek nadmíru parádní a motocyklu zase skvěle sluší původní barva. Podotýkám že kvůli poničenému motoru mi jako zdroj pro upevnění stojanu posloužil motor z pionýra Jawa 50 typ 21.

Jen pro někoho kdo by to poznal, že to není motor z Jawa 50 typ 555. To samé je s řidítky. Ty jsou z novějšího modelu pionýra Jawa 50 typ 20. Opět slouží jen jako dočasná náhrada aby byla motorka mobilní. Jakmile bude hotový motor začnu motocykl skládat na hotovo. Zatím teda jen dočasná stavba ze zvědavosti a především skladnosti. Lepší jak hromádka dílů je složená polo motorka.

Postupně jsem vzal všechny díly, které jsou z motocyklu demontované a začal je kompletně čistit a připravovat na zpětnou montáž. Něco bude potřeba repasovat, něco bude muset dostat i nový lak. Samozřejmě v rámci původnosti je pro mě důležitá modrá barva, ostatní díly které jsou ve stříbrné barvě mě nijak nevyvrátí pokud nebudou v původní barvě ale budou nově nalakovány.

Třeba rozeta, ta potřebovala nové ozubení. Takže jsem koupil nový věnec a nanýtoval jsem ho na rozetu. Při čištění jsem velikou část původní barvy smyl a sedřel a odřená barva a zinkový věnec k sobě moc neladí. Takže jsem se rozhodl, že rozetu celou stříknu do nové stříbrné barvy a tím sjednotím její vzhled. Jsem spokojený. Nové ložisko a je připraveno na montáž.

Další díly, které se mi připletly do rukou z krabice byly chromy. Dobrá vyčistím a oživím všechny chromy. Jako první jsem udělal řidítka a držáky páček. Chromované šrouby stahující hliníkový kloub a šroub s dotahovacím kuželem řidítek.

Přední světlo jsem nerozebíral. Myslím tím, že by jsem vyndával sklo aby jsem mohl vyčistit a rozleštit rámeček. Udělal jsem to opatrně, aby jsem nepoškrábal sklo. S výsledkem jsem spokojený. Až na pár šrámů nejspíš z nějakého dávného pádu je přední světlo dokonalé. Jsem spokojený.

Bzučák neměl s funkčností žádný problém. Avšak bylo potřeba vyčistit a oživit chrom. Proto jsem jej musel rozebrat. Všude okolo koukala stříbrná barva, ale předchozí nekvalitní lakování se postaralo o polití i původní barvy klaksonu. Tady se ale původní barvu nebudu pokoušet zachránit. Nemá to smysl. Myslím si že než povolí nepůvodní modrá sleze dříve ta stříbrná. Proto jsem bzučák přebrousil a nalakoval stejnou stříbrnou barvou jako rozetu.

Při zpětném skládání jsem už nepoužil původní zašlé šrouby ale dal jsem mu nové. Ve spojovacím materiálu nevidím žádný problém. Tohle jsou podle mého názoru detaily, které oživí jakoukoliv patinovku a původní stav. Nové šrouby a krásné chromy a může být stav lakování jakýkoliv.

Chromy na kolech jsou v dobrém stavu. Přiznám se že se mi více zamlouvalo zadní kolo a z předního jsem měl malou nejistotu jak bude chrom vypadat a zda bude ještě použitelný. To co se mi z něj podařilo vytáhnout je nad moje očekávání. Kolo je perfektní. Vyměnil jsem ložiska, zul plášť, sundal izolační pásku a nahradil jí gumovým páskem který má originálně překrývat nyple. Jednu špici bylo potřeba dotáhnout. Chrom jsem rozleštil a špice kus po kusu vyčistil. Možná jsem z něj dostal maximum ale možná by to šlo i líp. Ale tenhle stav je absolutně dostačující takže jsem to dál nijak nemordoval.

Jelikož jsem k motocyklu neměl původní šroub prsíček koukal jsem se po replice. Bohužel od dodavatele dílů, od kterého jsem náhradní díly nakupoval jsem šroub nesehnal. V nabídce jej má ale není skladem. Takže jsem začal přemýšlet nad alternativou, Vzpomněl jsem si že mám ale staré původní šrouby ze schránek z motocyklu ČZ 150 C a tak jsem se rozhodoval zda ho třeba nevyužiji. Nakonec jsem se rozhodl že to alespoň zkusím. Zmenšil jsem tedy průměr původního šroubu tak aby jsem mohl vyřezat nový závit M6 a uvidíme. Myslím si, že je to dobrý krok. I když to není původní, pořád je to lepší jak replika.

Přední část motocyklu mám nachystanou. Lakované díly přeleštěné, chromy přeleštěné, všechny díly vyčištěné a složené brzdy. Pření část motocyklu můžu složit na hotovo. Natáhl jsem novou elektroinstalaci a provlíkl nové bovdeny. Předek je hotový až na tachometr. Ten musím ještě řešit. Buď teda budu repasovat ten co mám, nebo sáhnu po replice. Ještě nejsem rozhodnutý a na repliku se mi moc nechce přiklánět. Uvidíme pokud by oprava vyšla drž jak replika asi budu mít jasno. Nicméně pionýr už letos jezdit nebude takže mám v podstatě fůru času na dořešení.

A protože se mi původní chromy podařilo krásně zachránit, rozleštit a oživit. Musel jsem nahradit původní, opravovaný a příliš nehezký výfuk za vydařenou repliku od Buyaka ze slovenska. Tak uvidíme jak bude sedět. Na první pohledy je výfuk moc hezký. Uvidíme.

Jelikož je předek hotový, můžu dát dohromady zadní část. Vyčistit zadní kolo, udělat brzdy a celé to smontovat dohromady jako na předku. Motor je stále z jednadvacítky a dokud nebude motorka stát na obou kolech musí tam zůstat. Vlastně tam zůstane do doby než bude původní motor složený.

Stejný postup jako u předního kola, kompletně vyčistit, rozleštit chrom, vyměnit ložiska a obout do nového pláště. Brzdový štít dostane opět nové brzdové čelisti a tak dále a tak dále. Konečně jsem mohl kolo nasadit na rám a motorku vyvézt zase po delší době ven na světlo. Už jen dodělat motor, zadní plech a bude pionýr konečně hotový a nachystaný na první jarní projížďku. Přiznám se že se těším až se povozím pořádně po okolí.

Konečně jsem se dostal taky k rozloupnutí motoru. V jakém stavu je motor z venku už jsem dávno věděl. To co bude uvnitř je pro mě překvapením. Po sejmutí zapalování vypadá, že je všechno okolo gufera v pořádku. Z této strany je uražený výstupek zakrývající uložení osy vidličky řazení. Dobrý tady na mě nečekalo žádné překvapení. Obrátil jsem motor a sundal víko spojky. Spojka se zdá dobrá ale našel jsem tam nějakou šponu. Tak doufám že tam nebude něco krutého. Po sejmutí spojkové lamely, koše a primárního kola sem si mohl konečně prohlédnout i druhý blok. Zde je snad taky vše v pořádku.

Zatím se to tváří. Zjistil jsem ale, že mi chybí jeden šroub stahující bloky a v díře se závitem pro tento šroub je právě jedno ze spodního provrtání. Po rozpůlení bloků jsem viděl to co se ukrývalo uvnitř. Protože ty spodní díry na upevnění plechu místo uraženého držáku někdo vrtal na složeném motoru, všechny špony zůstaly hezky uvnitř. Ještě štěstí, že jsem se jen projel a hned to odstavil. Motor je opravdu chudák. Převodovka se zdá na první pohled že bude v pořádku. Nějaké nepatrné nesrovnalosti jsem našel při rychlo kontrole na vidličce řazení.

Válec a klikovou hřídel jsem odeslal na repas a výbrus k panu Padalíkovi jako vždy. Očištěné bloky jsem odeslal k JdWorxu, kde bude potřeba zavařit, dovařit a vyvařit poškozené bloky. Navíc jsem přibalil k balíku i hlavu válce, kterou nechám vyčistit. Na hlavy jsem si řekl že už je sám čistit nebudu pokud budou hodně špinavé. A protože je má hlava špinavá hodně, nechám to na někom jiném. Válec jako vždy nechám ošetřit vypalovací barvou. Podle Pajky byly válce lakovány stříbrnou barvou, tak jsem si nechal nastříkat stříbrnou. Válec se mezitím vrátil i s klikovou hřídelí domů. Na bloky si však ještě nějakou chvíli počkám.

Hlava a bloky jsou konečně doma a tak se pomalu ale jistě blížím ke zdárnému dokončení tohoto projektu. Hlava je moc pěkně vyčištěná a bloky jsou pěkně zavařené. Bude na tom ještě práce ale to hlavní tam opravené je. Bloky budu muset ještě dodělat. Nejprve naměřit a navrtat nový držák motoru, zkontrolovat mezeru mezi bloky a pak kompletní očistu. Vypadá to že se blížím ke konci to ano ale těch kroků, které mě ještě čekají je pořád dost a dost.

Konečně jsem se po dlouhé době dokopal k nějakému skutku v dílně a tak jsem začal dodělávat motor. Nejdříve bylo potřeba navrtat nově dovařený držák stupaček, který byl utržený od motoru. Trochu jsem s tím laboroval protože jsem si pořídil replikový kříž a tak jsem zjistil jak mu krásně nesedí díry. Nakonec jsem si střed díry naznačil podle jiného karteru, který jsem přiložil k opravovanému. Jako zkouška pak posloužil původní kříž, který je ale tak špatný že ho nechci použít. Bylo by potřeba jej vyrovnat a navařit nové plechové držáky a s tím se nechci teďka drbat. Počítal jsem tedy, že replika nebude dobrá ale nečekal jsem že jí budu muset až tak zásadně upravovat.

Nahřát bloky na potřebnou teplotu a vložit nová ložiska a pouzdra. Samozřejmě jsem nejdříve nalisoval pouzdra. Zajistil pohyblivost předlohové hřídele a potom nalisoval ložiska. No ložiska jsem tam dával ručně díky nahřívání bloků. Tak i pouzdra. Po vychladnutí bloků jsem motor poskládal bez klikové hřídele a otestoval převodovku a řazení.

Na řadícím automatu výměna pružinek a kontrola funkčnosti. Na startovací hřídeli jsem vyměnil segment a pružinu. Segment byl teda natěsno a i když jsem nechtěl do ničeho klepat tak jsem přes dřívko několikrát klepnout musel aby jsem dostal nový segment na své místo. Ještě jsem tedy musel poupravit náběh prvního zubu protože to nebylo to pravé malované.

Klika na svém místě už jen počkám až to vychladne na pokojovou teplotu.

Protože nejsou bloky úplně rovné a bylo nějaké vyvařování a broušení ve spodní části motoru, rozhodl jsem se dát mezi bloky papír. A aby to bylo úplně jisté nalepil jsem papír z každé strany na silikon. Takže silikon papír silikon. A motor nachystaný. Vyplatila se výroba stojanu na motory protože se v něm dělají motory úplně suprově.

Téměř na konec skládání motoru přichází řada na píst. V tuto chvíli jsem si přestal uvědomovat že skládám motor na motocykl ale myslel jsem si že skládám nějakou hračku. V pracovně na stole skládám malinkatý píst, který má malinkatý čep a malinkatý segerovky pístního čepu. Ježíš to je tak maličký jak to může pak jezdit 🙂 Válec, hlava a gufera nasazená a motor může jít na zpět do rámu. Zbytek si už dokládám v dílně.

Po delší době je motor nazpět v rámu. A konečně to zase vypadá jako motorka. Nový výfuk tomu dodá tu správnou šťávu. Víko a řadící páku mám nasazenou jen na focení. Ještě musím seskládat spojku a až potom na hotovo zakrýt víkem. Teď ale budu muset motocykl otočit vzhůru nohama a doladit spodní partii. Jak už jsem výše psal, mám replikový kříž a kombinace nový výfuk, kříž a starý pokřivený stojan moc k sobě nepasují. Takže budu muset stojan vyrovnat a dopasovat. Motor sedí a stupačkový kříž tak nějak taky, ale stojan se v určité poloze otře o výfuk a to nechci. Takhle by mi za chvíli vydřel chrom.

Bylo potřeba dopasovat kříž, stojan a výfuk. Pro svojí pohodlnost jsem pionýra otočil na řidítka aby jsem se ke spodní partii dostal jednoduše. A vzhledem k tomu, že jsem stojan i kříž musel převařovat, tato obrácená poloha se mi náramně hodila. Na výfuku jsem musel lehce poupravit držák. Ten byl úplně rovný a výfuk nekopíroval mezeru mezi bloky ale utíkal na pravou stranu. Kvůli tomu se odíral stojan při sklápění o stěnu výfuku. Takže jsem držák lehce natvaroval tak aby mi nepraskl chrom a aby byl výfuk na správném místě.

A protože kvůli této opravě neseděl kříž, musel jsem odřezat přední držáky a o pár mm posunout do boku. Tak a když už to tak krásně sedí, mohl bych ten zohýbaný stojan narovnat. A při rovnání se jedna noha utrhla od středové trubičky a tak jsem jí odstranil i z druhé strany. Obě nohy pořádně narovnal a celý stojan svařil zpět dohromady. Poslední zkouška a vše konečně sedí.

Všechno krásně sedí a tak můžu jednotlivé díly nově nalakovat do barvy, kterou jsem si nechal v létě namíchat podle originálního dílu. Za hodinku je barva suchá a můžu se dát do finálního skládání. Všechno krásně sedí no ještě aby ne. Radost přišla po dotažení posledního šroubu a přípravě na zpětné otočení motocyklu na kola a prvního zkušebního postoje na opravených (vyvařených blocích), převařeném kříži a převařeném stojanu. No snad mi do rána nespadne. Neee 🙂 sranda musí být když to všechno klaplo.

Konečně to všechno sedí. Motorka zase stojí na stojánku. Teď se zaměřím na dodělání motoru. Mám na levé straně sice víko, ale pod ním není nic. Takže musím složit spojku a na druhé straně mě chybí zapalování. Nicméně už mě jen zbývá dotáhnout elektriku do motoru, dodělat motor nasadit plechařinu a počkat na jaro. Teď ho zbytečně startovat nebudu, nastartuju ho až na jaře kdy se budu moct i poprvé svézt na podvozku po GO, na motoru po GO a krásně zrestaurovaném původním stavu.

Bohužel jsem se nevyhnul lakování drobotin ale komu to neřeknu ten to nepozná. Největší radost mám samozřejmě z toho, že se mi podařilo sundat nepůvodní lak a zachrání původní ukrytý pod ním. Ale samozřejmě mě těší, že se mi dochovaly krásné chromy na kole, řidítkách atd. Výfuk je replika od Oldtimer MK Replica (možná znáte jako Buyak).

Nasadit zadní plech, zapojit elektriku a další drobné úkony které mě doprovází při dokončování projektu Pionýr. Nastavení předstihu, montáž karburátoru a tachometru, který stále v masce chybí. I přesto že si nese motocykl spousty šrámů, je v krásném stavu.

Jak už to tak bývá, každý projekt nějak začíná a nějak končí. Samozřejmě motorka jako taková se považuje jako nikdy nekončící projekt který nikdy nepřestane vyžadovat investici. Ale bavím se o mé cestě restaurování, kdy uvedu pionýra do stavu, který je pro mě nejlepším. Takže aby vypadal krásně a skvěle jezdil. Není to sice žádná cestovní horečka ale už se těším, jak se s ním pořádně projedu po okolí. Nicméně, ještě stále chybí nějaké drobnosti. Čekám na 13z kolečko a pak dodělám řetězovou část včetně vyrovnání stopy zadního kola.

Zatím napustím do motoru olej a dodám motex pásky na manžety přední vidlice. A pak už jen počkat na vydařené počasí a první start. Na fotografiích je barva celkem světlá. Slunce se lámalo těsně nad střechami okolních domů a tak jej z této strany zajímavě osvětlil odraz od baráku. 

Fotografie z druhé strany jsou daleko tmavší a protože z této strany mi stínila stěna za zády, barva se zdá zase tmavší. Ještě není však všem fotkám konec. Barva je skvělá. Mám radost že se mi podařilo sundat nepůvodní lakování a zachránit to původní, které pod starým čekalo celou dobu na můj zákrok. Po vyleštění není možný, že ta barva je tak skvělá i po tolika letech a hlavně po reakci na nové lakování a následnou chemickou odstraňovací proceduru.

Při restaurování pionýra jsem sáhnul po replice brzdových čelistí. Už jsem je na nějakého pionýra bral a nebyl s nimi žádný problém tak jsem to riskl podruhé. A protože jsem tomu tak slepě důvěřoval vůbec jsem neuvažoval o nějaké kontrole či porovnání s původními čelistmi co jsem z motocykl vytáhl. Jsou špinavé a tak už na ně sahat nebudu a nechám je ležet na dně krabice. A tak jsem je ani neporovnal. A to jsem udělal chybu, protože by jsem zjistil že jsou stejně široké jako jeté původní a tak už předem jsem mohl vědět že to brzdit nebude.

Dobrý, rukou to kolo zastaví na tlačení taky když tak to doladím. Ale při jízdě jsem zjistil že to nebrzdí takřka vůbec. Takže zase odstavit do dílny a můžeme se do toho pustit. Vytáhnul jsem špinavé původní čelisti a ty pořádně vypral. Nechám na ně nalepit nové obležení s větší výškou obložení a to pak upravím na buben přesně. Tak snad to bude fungovat. Doposud jsem využíval opravy čelistí u dodavatele ale ten lepil obložení jen o chlup větší jak původní.

Čelisti se mi vrátily na zpět a tak přikládám pár fotek pro porovnání. Čtyři nově nalepené kusy a jedna původní čelist pro porovnání. Vypadá to moc dobře. Takže poskládat brzdové štíty, zajistit pružiny aby se neotevíraly při stáčení a můžeme je zarovnat na průměr bubnu. Jak si to sedne to bude brzdit jako ďábel. Alespoň doufám.

Zajistil jsem pružiny drátem aby se při otáčení na soustruhu neotevíraly čelisti a srovnal jsem obložení podle průměru bubnu. Doladěno nachystáno a namontováno na motocykl. Chod mají obě brzdy dobrý, zadní jsem ani na napínáku bovdenu nenapínal. Přední jsem musel protože byl volný bovden. Přední brzdí hned ze začátku a na doraz je zhruba v polovině chodu páčky. Zadní brzda má zášlap cca 3cm a je na doraz ale brzdění začíná hned od prvního šlápnutí. Zatím to ještě není ono, sice brzdy brzdí ale budou potřebovat pár kilometrů aby se usadily a pak věřím že to budou dobré brzdy.

Už delší dobu se potýkám s nedokonalostí spojky na tomto motoru. Ze začátku vše fungovalo normálně jen při startování docházelo k občasnému proklouznutí spojky. Ale čím víc má motor najeto tím více začíná spojka zlobit. V posledních 50 km před výměnou jsem musel několikrát povolovat šroub spojky aby byla mezera mezi spojkovou tyčinkou. Říkám si asi umřela lamela a bude mít nízké korky když jsem musel tolik povolovat. Proto jsem sejmul víko abych spojku zkontroloval. Přiznám se že jsem nic abnormálního nenalezl.

Nepamatuju si tedy jakou výšku měly korky nové ale nepřijde mi, že by se lamela sjela. No a když už jsem to měl otevřené říkám si, dám tam spojku z novějšího modelu a bude klid. S novou spojkou (původně spojka z rozebrané Jawa 50 typ 21 – 1972), které jsem dal jen nové pružiny a řetízek. Motor i spojka šlapou úplně krásně. Perfektní starty, rozjezdy řazení prostě paráda.