Motor dostal nová ložiska a gufera. To nebylo nijak obtížné ani samotné půlení a složení motoru. Uvnitř v převodovce byla rozsypaná volnoběžka, takže jsem musel dát novou. Na rovinu, ten chytrák co vymyslel tři suché spojky na motor byl naprostý génius. Horší řešení už přijít nemohlo. Rozjezdová spojka je celkem rozumně stavěná, startovací spojka to je opravdu bída, slabounké pružinky a geniální zajištění paken proti vypadnutí pružinkou. Jakmile začnete zkoušet více druhů čelistí (třeba jen zkusím mám jich tu víc párů, které budou líp sedět) je tak nakoupit hromádku pružinek. Tahat to ven a zase dovnitř to je jasná smrt pružinek. A k řadící spojce, to je prostě výmysl, který bude fungovat jen na nových a kvalitních dílech. Jak bude mít bába něco nalítáno bude prostě zlobit. Načasování bude pokaždé jiné, zdlouhavé řazení, škubavé řazení, to je prostě řešení neřešení. Babetta už asi nikdy.
Takže pár hodin hraní si se spojkami a babetta je konečně pojízdná. Sice ten výkon nebyl stále dostačující. Pořád se to přidušovalo a nechtělo to jet. Takže jsem dalších pár hodin ladil hladinu plováku (pro tento karburátor něco neuvěřitelného), zase můžu říct, že kluci ze ZVL nezaváhali. Tak nešťastně řešený motor, karburátor prostě může mít jen babetta.
