Pro tuto sezónu jsem si řekl, že nemůžu pionýra nechat tak ladem jako loňskou sezónu. Proto zakládám i tento deník. Bude to ale jen takové nostalgické venčení po okolí. Ať se párkrát projede, když může. Jako každou sezónu začínám první startem. Ten se proti minulé sezóně vydařil přímo na jedničku a karburátor vůbec nezlobil.

  • Jak už jsem psal v úvodu deníku, první start v tomto roce byl v naprostém pořádku. Stačilo proplavit karburátor, třikrát šlápnou a pincek běžel jako hodinky. Přesto že je v nádrži starší benzín, který smrdí a podle toho smrdí i kouř který z výfuku vylítne tak to jede suprově. Bude mu stačit nalít čistý benzín a naředit tím ten starý benzín a můžu vyrazit někam ven po okolí. Ale než vyrazím, musím si naplánovat nějaká místa, kam se spolu podíváme.

  • Protože od prvního startu uběhlo několik měsíců, musel jsem před jízdou provést čištění. V nádrži byl starý benzín, který mi zničil jak jinak než sítko na kohoutku, ucpal samotný kohoutek a tak netekl benzín. Proto jsem starý vypustil, kohoutek jsem rozebral a vyčistil a dodal nové sítko. Co mě překvapilo tak je hnědá gumička, kterou už ani nevím kde jsem koupil ale zvládla celou dobu bez poškození. Upřímně jsem čekal, že bude mrtvá a přeci nebyla. Když už jsem to měl celé rozdělané, kouknul jsem rovnou i na karburátor, kde proběhla taky očista. Očištěno, složeno, nalitý čerstvý benzín. Start byl také úspěšný a tak můžeme vyrazit.

    1) Čerpací stanice pro užitkovou vodu

    První místo, kam jsem měl naplánováno se podívat je čerpací stanice u řeky Dyje, která se nachází malý kousek za obcí Tasovice. Toto místo jsem si vybral hned ze dvou důvodů. Zaprvé uběhlo spoustu let, kdy jsem u této stanice byl naposledy. A zadruhé jsem se ke stanici nikdy nedostal oficiální cestou, ale museli jsme přebíhat po plynovém mostě z naší strany řeky. Plynový most tu už několik let nestojí a tak jsem se ke stanici dostal poněkud strmou ale celkem sjízdnou polní cestou.

    2) Tasovické svahy a jez Tasovice

    Když už jsem se tak potuloval po druhém břehu řeky Dyje, rozhodnul jsem se poprvé v navštívit místo, na které jsem se chystal snad celý svůj život a nikdy jsem se tam nedostal. Poprvé se mi tak naskytl pohled na jez Tasovice z druhého břehu. Navíc i krásně z výšky, neboť druhý břeh je pokryt skály a strmými kopci.

    3) Tasovický mlýn

    Přemisťuji se na druhý břeh a projíždím Tasovice. Vždy se rád pozastavím u našeho chátrajícího mlýnu. Jen je smutné, jak dopadl. Když však porovnám dnešní fotografie a fotografie z první letošní vyjížďky na kývačce (ČZ 125 typ 453 z roku 1961 – První jízda v roce 2024), tak jde vidět že za půl roku se budova značně pozměnila. Mám špatné tušení, že tu už dlouho stát nebude, neboť mám informace, že se pravé křídlo začíná bortit. Proto toto místo navštívím ještě několikrát, ať mám co nejvíce vzpomínek a fotek než se chuděra sesype úplně na zem.

    4) Tasovické svahy – vyhlídkové místo

    Přesouvám se cestou směrem k vesnici Dyje. Jako poslední v Tasovicích se zastavuji opět na svazích, tentokrát však na druhém břehu (pro mě známém a pravidelně již navštěvovaném místě). Zde se mimo krásný pohled na krajinu nabízí i pohled na výše zmíněnou čerpací stanici, u které jsem před nějakou chviličkou byl.

    5) Jez Na Hrázi – Oblekovice

    Vrátil jsem se opět domů směrem na Znojmo. Nemohl jsem vynechat návštěvu jezu v Oblekovicích. Toto místo navštěvuji velice často a tak pro mě není zase tak výjimečné. Ale rád se sem podívám. Přiložím jen fotografie a zase mizím :-D.

    6) Soutok řeky Dyje a náhonu pro bývalý mlýn v Oblekovicích

    Jako předposlední místo jsem si vybral soutok řeky a náhonu u nás v Oblekovicích. Toto místo jsem dnes navštívil poprvé a tak jsem z něj měl celkem příjemný pocit. Nicméně není nijak výjimečný a tak se sem zřejmě tolikrát už nepodívám.

    7) Kateřinský dvůr Oblekovice

    Vyjel jsem prudký kopec lesem a dostal se na cestu u střelnice. Po ní se dá dojet až na konec asfaltové cesty, kde stojí Kateřinský dvůr. Budova není volně přístupná takže pokaždé mám fotku jen zepředu, ale samotný dvůr si nese celkem neobvyklou historii. Ale o té tu psát nebudu. Jako poslední zastávku mám tedy Kateřinský dvůr. Dnes jsem najel poměrně dost kilometrů na polních cestách, takže už toho mám malinko plné zuby.

    Pro dnešek je to nájezd 68km. To si myslím že na pionýra po dlouhé době není úplně nejhorší. Snad to nebyla první a zároveň i poslední jízda pro tuto sezónu.